Cesta odpuštění

Antropolog Houston Smith:
"Odpuštění je způsob jak zabránit tomu, aby nám minulost diktovala, jak má vypadat budoucnost."



CO SE ODPUŠTĚNÍM NEROZUMÍ:

Není jim zavřením očí před tím, co se stalo. Není jím prosté zapomenutí či moderně udělání tlusté čáry za tím, co se stalo. Není jim pardonování. Představa, že odpustit znamená setřít odpovědnost za spáchaný čin, je falešnou představou.
A CO ODPUŠTĚNÍ JE:

Definice psychologů:

Jde o to vést k odpovědnosti toho, kdo něco zlého udělal (provinilce až zločince), ale - a to je pro psychologii podstatné - zároveň uklidnit nitro postiženého a zbavit vzájemný vztah nevraživosti, hořkosti a nenávisti (nepřátelství a pomstychtivosti).

Antropolog Houston Smith:

"Odpuštění je způsob jak zabránit tomu, aby nám minulost diktovala, jak má vypadat budoucnost."

Miroslav Wolf, profesor na universitě v Yale:

"Neodpuštění je příznakem naší nedokonalosti (nedostatečnosti). Při odpuštění jde o zabránění tomu, aby nedocházelo ke zbrklým (nepodmíněným) reakcím, ale naopak k promyšleným odpovědím. "

Ron Wiebe, Medical Resource Institute, San José, California:

"Odpuštěním se rozumí tvořivé (kreativní) řešení nastalé situace, vytváření nové nadějné perspektivní budoucnosti."

John Powell:

"Chceš-li být otrokem nějakého člověka, nesnášej ho. Pak s tebou bude ráno, po celý den i v noci. Tenhle člověk s tebou bude také jíst a naruší tvé trávení. Zničí tvou schopnost koncentrace, zničí každou příjemnou chvilku a zbaví tě tvého drahého pokoje i radosti. Své štěstí vkládáš do jeho rukou. Dáváš mu skutečnou moc nad sebou samým."


1. KŘIVDA SE NEVYHNE NIKOMU
2. PROČ ODPOUŠTĚT ?
3. ODPUSTIT NELZE "NA POVEL"
4. KROKY NA CESTĚ ODPUŠTĚNÍ:


a) PŘIZNAT SI POCIŤOVANOU KŘIVDU,
b) POJMENOVAT SVÉ POCITY.
c) POHLÉDNOUT NA KŘIVDU NEZAUJATĚ
d) SNAŽIT SE POCHOPIT TOHO, KDO NÁM UBLÍŽIL.
e) VLASTNÍ ODPUŠTĚNÍ

1. KŘIVDA SE NEVYHNE NIKOMU

Ať chceme nebo nechceme složitost života a odlišnost lidí vede k tomu, že ve vzájemném jednání dochází ke konfliktním situacím. Neexistuje člověk, který by nikdy neprožil křivdu a ublížení. Neexistuje člověk, kterého by prodělaná křivda a ublížení nebolely. Pocit křivdy, ublížení a nespravedlnosti se hluboce dotýkají nitra každého člověka a volají po řešení. Jaké? Nabízí se zde celá paleta možností. Do popředí se však těsně po zrodu konfliktu dere nejjednodušší řešení. Přesněji řešení geneticky -vývojově primitivní. Psychologové zde hovoří o vrozené reakci. Filozofové tuto reakci nazývají obrazně - řešením typu oko za oko a zub za zub. Protože mne vyražení mého zubu bolí více, nežli když vidím, že jsem já tobě vyrazil zub, tak se tato reakce přetváří ve svou vylepšenou formu raději ti vyrazím dva zuby za jeden, který jsi mi vyrazil ty, abych měl pokoj, že jsme si vyrovnáni. Pomsta je sladká. Protože takovéto setkání není obvykle jediné a poslední, máme po té možnost pozorovat eskalaci nenávisti, nevraživosti a zlosti. Tato reakce se může týkat velice komorní situace mezi blízkými až po rozsáhlý konflikt mezi dvěma skupinami.

2. PROČ ODPOUŠTĚT ?

* Neodpuštění negativně ovlivňuje celý život člověka, včetně jeho těla a psychiky. Zanedbané, potlačené a někdy i zdánlivě zapomenuté křivdy nic neřeší. Působí destruktivně. Neodpuštění člověka ničí, rozkládá a znepokojuje. Je zdrojem napětí a podrážděnosti. Neodpuštění vytváří přitahovací pole pro naše nemoci fyzické i psychické.

* Neuzdravenékřivdy se mění i ve zdroj ubližování druhým. Ať už totiž člověk chce nebo ne, předává to, co sám zakusil dále. Potřebuje se utrpení zbavit a tak ho přesouvá dál. Ono se k němu pak ale vždy navrací…

3. ODPUSTIT NELZE "NA POVEL"

Odpuštění není mnohdy jednoduchou záležitostí. Pocit křivdy člověka zasahuje v mnoha vrstvách. Proto zpracování křivdy a odpuštění musí proběhnout ve všech zasažených úrovních a oblastech lidského života.

Rychlé a levné rady typu: "musíš hned odpustit", "zapomeň na to", "čas léčí rány" jsou neúčinné a k opravdovému odpuštění vedou jen zřídka. Vyrovnání se s křivdou, odpuštění a uzdravení je dynamickou záležitostí, která mnohdy potřebuje svůj čas.

4. KROKY NA CESTĚ ODPUŠTĚNÍ

Odpuštění je procesem, jehož motivem je spíše rozhodnu-tí, než pocity. Na počátku tohoto procesu je dobré uvědomit si svou hodnotu jako člověka i jako Božího dítěte a připomenout si, že i když se cítíme nemilováni a nedoceněni, Boží láska k nám trvá.

a) PŘIZNAT SI POCIŤOVANOU KŘIVDU

* negativní emoce a svá zranění
* že mi vzniklá situace vadí a že mě bolí
* mám problémy odpustit
* že možná viníkovi nepřeji rozhodně nic dobrého.

V této první fázi je třeba před sebou své pocity nepotlačovat a nic si nenalhávat.

b) POJMENOVAT SVÉ POCITY

Tato fáze může být pro mnohé důležitá. Je možné si najít důvěryhodného partnera, před kterým můžeme své pocity slovně formulovat. Může jím být někdo blízký, náš zpovědník, ale i Bůh. Důležité ale je, aby v tomto kroku nebyl člověk sám. Mohl by totiž upadnout do pasti sebelítosti, která člověka uzavírá a znemožňuje jeho rozvoj.

c)POHLÉDNOUT NA KŘIVDU NEZAUJATĚ

* z jiného úhlu, nadhledu, či odstupu. Připustit si, že vzniklá situace může mít i jiná hlediska, než ta, která vidíme úhlem svého pohledu. Uvědomit si, že ukřivdění je obecnou lidskou záležitostí.
* Druhá část je spojena se zamyšlením se nad vlastním životem. Nikdo není bez viny. A to se týká i oběti. Uvědomit si to, kde já jsem něco udělal, za co by se někdo jiný mohl na mne hněvat, zlobit, ba i mít na mne dopal. To může být pomocí při změně mého postoje od snahy po pomstě směrem k odpuštění.

Prožitek, o který zde jde, vyjadřuje výstižně Hannah Arendtová:

"Bez odpuštění jsme jako onen učeň, který zapomněl magickou formuli a zůstal proto do smrti ve vězení.“

d) SNAŽIT SE POCHOPIT TOHO, KDO NÁM UBLÍŽIL.

Možná, že dotyčný člověk nejedná vědomě zle. Jeho jednání třeba ovlivňuje jeho podvědomí a špatné zkušenosti. Často lidé jednají zle, protože ani jinak neumějí. I Ježíš se na kříži modlil: "Otče odpusť jim, neboť nevědí co činí" (Lk 23,34).

e) VLASTNÍ ODPUŠTĚNÍ


* Vizualizační techniky
* Meditační techniky
* Jógová sankalpa
* Psychické (mentální) reiki ošetření
* Afirmační proces
- pozitivní afirmace
- negativní afirmace (dle Dr.K. Eberta, autora Terapie přitahovacích polí)

Když člověk odpustí, neznamená to, že k druhému musí okamžitě pociťovat kladné city. Odpuštění je někdy delší proces, ve kterém se pocity mohou zákonitě opožďovat.

Odpuštění, magické slovo. Odpouštějme našim viníkům, odpouštějme všem, co nám ublížili. Odpusťme každému.Odpouštějme sami sobě. Hlavně nikomu neubližme.

V současné fázi studia psychologie procesu odpuštění se nevynechávají otázky spravedlnosti, přece jen se zdůrazňuje nutnost podřazení snahy o nastolení spravedlnosti snaze o odpuštění. A to je chápáno jako konkrétní projev toho, co se rozumělo po staletí slovem láska.

Odpusťme si a mějme se rádi. ODPUSŤME SI. Nejsme špatní. Nejsme zlí. Nemáme zájem škodit nebo nějak ublížit. Zahoďme výčitky. Osvoboďme se z pout. Zasloužíme si to. Jsme lidé. Je v nás Boží světlo. Vpusťme ho do sebe, ať nás prozáří. Dovolme andělům, ať nám pomohou. Buďme šťastní. Nikdy a nikde nejsme sami. Mějme se rádi. Dělejme si radost. Dávejme si dárky. Jen malé dárky pro radost. Když se nám něco podaří, tak se pochvalme.

ODPUSŤME SI !!!
Odpusťme sobě a odpustíme všem!!!


Přečtěte si také:
Odpuštění z rubriky Citáty
Opustit! Ano, ale jak? z rubrikyArchiv Cesty k Celistvosti

© Mg.Jitka Studénková
Děkuji, že ctíte autorská práva. Kopírovat můžete pokud článek uveřejníte v plném rozsahu a uvedením zdroje.
Děkuji za sdílení, pokud vás článek zaujal!!!


Top Články




Sdílet

Share












04.08.2010 | Autor: Mgr.Jitka Studénková



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se