Usměv na páteční večer

Sedím u počitače, levou nohu mám nataženou na židli - ze spoda podloženou měkoučkou dekou, ze zhora obloženou předoucí kočičkou a užívám si nečekaného volna, ke kterému jsem byla přinucena zraněným kolenem. Venku tiše padá sníh, na stolku voní káva, je teploučko. Jen nedopatřením jsem na chvíli zapnula televizi a dolehly ke mě zprávy o sněhové kalamitě jen několik kilometrů daleko.
Tak něco málo pro "zahřátí" těm, kdo zrovna nemají takovou pohodu:

Mark Twain dostal anonymní dopis, ve kterém bylo jedno jediné slovo: Svině. Humorista uveřejnil v novinách odpověď: "Obvykle dostávám dopisy bez podpisu, tentokrát jsem dostal podpis bez dopisu."

Profesor Albert Einstein jednou cestoval vlakem do New Yorku. Dostal hlad, zašel si tedy do jídelního vozu. Černošský číšník mu podal jídelní lístek. Hned poté si profesor vzpoměl, že nechal brýle v kupé. Požádal tedy číšníka: "Přečtěte mi to, prosím." "Číšník se zazubil a povídá: "Promiňte, ale já jsem taky negramotnej."

Jeden boháč napsal na své dveře: "Nic zlého tudy nesmí vejít." A když se s ním setkal Diogenes zeptal se ho: "A kudy teď bude vcházet tvoje žena?"

Americký humorista Mark Twain vypráví historku z doby, kdy byl ještě malý chlapec. "Jednoho dne jsem uviděl v naší ulici vůz s melouny. Jelikož nebyl zrovna nikdo nablízku, neodolal jsem pokušení. Krátce, jeden jsem ukradl a utekl jsem za roh, abych ho snědl. Sotva jsem však do něj kousl, pojala mě lítost." "To je jasné," řekl někdo z přáte "ozvalo se ve Vás svědomí." "Nevím, snad," pokýval hlavou Twain. "Jen si pamatuji, jak jsem se rozběhl zpět za vozem, položil meloun zpět na místo - a vzal jsem si zralejší!"

"Víte, že mi trvalo plných deset let, než jsem zpozoroval, že neumím psát?" řekl jednou Balzac Victoru Hugovi. "A proč jste si pak nezvolil jiné povolání?" divil se Hugo. "Pak už bylo pozdě. To už jsem byl slavný spisovatel."

Známý autor knihy o Gargantuovi a Pantagruelovi, Francois Rabelais, vynikal noblesností a jeho řeč byla vybraná a uhlazená. Jeden z jeho přátel se ho zeptal: "Jak to přijde, že Tvé romány se hemží šťavnatými a chlupatými výrazy?" "Copak já za to mohu," řekl Rablais, "jak lidi v mých knížkách mluví? To je přece jejich věc a do toho se jim nepletu."


Top Články




Sdílet

Share









24.06.2010 | Autor: Mgr.Jitka Studénková



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se