Toxičtí lidé IV.

Profil čtvrtý - Dřímající vulkán
Celá léta si jí nevšímá, ale zastřelil by každého, kdo se jen podívá jejím směrem. Tvrdí, že zakope válečnou sekeru, ale ve skutečnosti stále ohřívá staré historie.
Spící vulkán je nesolidní, nekomunikativní, náročný a vybíravý, malicherný, nedůvěryhodný, slabý, hádavý, nerozvážný, nestálý, popudlivý a nevypočitatelný. Lidé tohoto typu mohou vzbuzovat obavu, protože nikdy nevíme, co se děje v jejich nitru. Jsou to chodící časované bomby. Dřímající vulkán může navenek vypadat jako člověk, který se velmi dobře ovládá, je klidný, usměvavý a přátelský. Nikdy nedá najevo, že nastává problém nebo že ho někdo – třeba vy – nebo něco vyvedlo z rovnováhy. Nikdy ti neřekne, že považuje tvé jednání za nevhodné. Působí dojmem vtělené dobroty, člověka, který není schopen ublížit ani mouše. Ale v určitém okamžiku, naprosto bez varování, nastane erupce a láva se rozlévá na všechny strany. Takovou reakci může vyvolat cokoliv – třeba nevhodné slovo nebo pohled. Tento typ vybuchne strašným hněvem, nešetří nadávkami a každému, kdo se mu namane pod ruku, vyčte všechno špatné, co ho v životě potkalo. Jeho chování nejen šokuje, ale budí i strach.
Doktor Rearden, vynikající vědec, zažil podobnou situaci před třemi lety se svou asistentkou. Linda byl klidná, dobře vychovaná, jemná a křehká žena, trochu uzavřená, ale velmi pracovitá. Tichá jako myška, vyhýbala se kontaktům s ostatními kolegy, byla naprosto nenápadná. Když bylo třeba, dokázala velmi srdečně přivítat hosta, ale bylo to pro ni velice vysilující. Doktor Rearden byl dost náročný člověk, energický a plný nadšení. Zabýval se spoustou věcí, z nichž mnohé vyžadovaly okamžité řešení. Proto často volal ze své kanceláře na Lindu: „Podej mi okamžitě to číslo“ nebo „Připrav hned tu zprávu,“ „Zavolej do institutu, ale rychle,“ „Udělej to okamžitě,“ Potřebuji to hned teď!“ Linda nikdy nejevila známky nervozity, tři roky poslušně vykonávala jeho příkazy. Ale jednoho dne, když na ni doktor svým obvyklým způsobem křikl: „Lindo, potřebuji okamžitě tu zprávu, všeho nech a přines ji!“, vtrhla Linda rozlíceně do jeho kanceláře, žíly na spáncích a krku naběhlé, vzteky celá rudá, a zařvala: „Už toho mám dost a dělá se mi zle, když na vás jen pomyslím! Kdo si myslíte, že jste?! Nebo si myslíte že jste bůh, když jste slavný a publikujete v Newsweeku? Mě tím neohromíte. Mám vás po krk!“ Rozmetala papíry na jeho stole a kopla do odpadkového koše. Pak vyběhla ven a zmizela. Víc se neukázala. Celá kancelář ztichla. Doktor, celý vyděšený, se bál nejen o sebe, ale i o Lindu, případně o další osoby, které se jí připletou do cesty.
Dřímající vulkán je tak přeplněný vztekem, že strach z fyzického napadení není v jeho případě zcela neopodstatněný. Nelze to podceňovat. Krajním případem tohoto typu jsou lidé, kteří jednoho krásného dne vyjdou na ulici s flintou a začnou bezdůvodně střílet do nevinných kolemjdoucích. Kdykoliv k takovému masakru dojde a televize pak ukazuje rozhovory s lidmi, kteří dotyčného znali, slyšíme vždycky totéž: „Byl takový příjemný,“ „Kdo by si pomyslel, že udělá něco takového,“ „Připadal mi takový hodný.“ Dřímající vulkán je ze všech typů toxických lidí nejnebezpečnější, protože nikdy není jisté, kdy dojde k explozi. Vulkány hromadí všechno napětí v sobě a pečlivě to ukládají, jako by jejich mozek neustále registroval všechno, co je dráždí a co zraňuje jejich city.

Zdroj: Bulletin informační medicíny Joalis info
03.09.2009 | Autor: J.S.



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se