Toxičtí lidé II.

Profil druhý – sebevrah
V životě plní jeden úkol: slouží jako odstrašující příklad. V reakci na varování o škodlivosti kouření kouří jednu cigaretu za druhou. Jestliže se doslechne, že některé potraviny škodí, můžete si být jisti, že je bude jídat častěji.
Sebevrah je nesoudný, vždy poškozovaný, slabý, nesolidní, ochromující, pesimistický, ustrašený, nevýrazný, zoufalý, nevděčný, pochmurný, zachmuřený, ale i vyzývavý, nevypočitatelný a samolibý.
Sebevrazi nenávidí sami sebe do té míry, že se dokáží dohnat až k sebezničení. Neustále předhazují své vady a kritizují se. „To bylo ode mě hloupé,“ „Jsem beznadějný případ,“ to jsou jejich obvyklá slova. Problém je v tom, že sebevrazi se snaží podříznout krk sami sobě, zatímco jiným to udělá někdo jiný. Nedokážou přijímat komplimenty a odmítají veškeré pokusy druhých o vyjádření sympatie a náklonnosti. Jejich odpor k sobě samým je někdy tak silný, že je žene do náruče alkoholu, drog, nemírného sexu a jídla. Nejnápadnější na jejich osobnosti je přesvědčení, že si nezasluhují nic dobrého a že se jim v životě nemůže nic povést. Pocit vlastní hodnoty je u nich pohřben hluboko na dně duše. Stává se, že předčasná smrt je posledním, tragickým skutkem sebevraha. To se jistě přihodilo i mladému herci Riveru Phoenixovi. Otvíral se mu celý svět, ale on nedbal ani o sebe ani o svůj život. Zemřel sražen chodci na chodník před klubem po požití příliš velké dávky kokainu a heroinu. Když se sebevrahovi komplikuje život, vzmáhá se v něm vztek vůči sobě samému. Stravuje ho touha po smrti. Život po boku takového člověka, pohled na to, jak podle našeho názoru směřuje k sebezničení, bývá nesnesitelný. Přesvědčila se o tom Bernardetta.
Bernardetta a Theodor se setkali v loňském roce. Poznali se v období života, které bylo pro něj velmi těžké – před nedávnem se rozvedl a změnil místo. Bernardetta mu poskytovala oporu, vždy připravená pomoci, kdykoliv se objevila krize. Tvořili sehraný pár, ale Bernardettě vadila jeho nestřídmost v jídle,
kouření i pití. Když ji tedy Theodor požádal o ruku, dlouho se rozmýšlela. Všimla si, že když se problémy vršily nebo když bylo napětí příliš silné, choval se Theodor sebedestruktivně. Dokázal např. vypít
celou láhev burbonu nebo zhltat spoustu nezdravého jídla – pět krajíců chleba s arašídovým máslem a džemem, bramborové lupínky, preclíky, tyčinky a tak dál – a to všechno na posezení. K tomu stihl postupně vykouřit dvě nebo tři krabičky cigaret denně. Bernardetta se snažila ho přemluvit, aby zkusil řešit problémy na běžecké dráze, lákala ho na vycházky a do posilovny. Navrhovala mu terapii v odvykacím centru, kde by se zbavil návyku pití a kouření. I když byl Theodor velmi hezký a Bernardetta ho velmi milovala, nakonec mu řekla: „Chci se vdát, ne pohřbít.“ Řekla, že se za něj nevdá, dokud se sám nedá
do pořádku. Theodor zahájil terapii, najal si trenéra, přestal kouřit a pít a řídil se radami dietetika. Na splnění těchto podmínek závisela jeho svatba s Bernardettou. Tak to šlo půl roku, jenže Theodor nebyl
schopen opustit starou cestu sebeničení. Jednoho dne volali Bernardettě z místní nemocnice. Theodor zemřel na infarkt ve věku 42 let.
Tento příběh ukazuje nejen tragické následky, jaké může mít pro sebevraha jeho způsob života, ale i citový chaos, který je údělem lidí jeho druhu.
Zdroj: Lillian Glass: Toksyczni ludzie

06.08.2009 | Autor: J.S.



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se