Zákeřná chřipka

Chřipka přichází v zimě a na vrcholu léta
Chřipka má výrazně sezonní charakter, objevuje se každou zimu a explozivní epidemie přibližně jednou za dva až tři roky. Odtud ostatně pramení její název, který dostala již ve 14. století a jenž pochází z italštiny - s ohledem na náhlý a pravidelný výskyt byla považována za vliv (influentia) jistých hvězdných konstelací, později za vliv chladu (v italštině influenza di freddo).

Chřipka je infekční onemocnění dýchacího ústrojí. Její začátek se projeví náhle (za 12 až 48 hodin po nákaze) rychlým nástupem horečky (až 40 °C), svalovým třesem, velkými bolestmi hlavy, svalů, kloubů a pocitem těžké schvácenosti. Někteří pacienti mají nutkání na zvracení, děti dokonce často zvrací, trpí spavostí až omámením, ale jinak jsou gastrointestinální příznaky poměrně vzácné (tzv. střevní chřipka bývá vyvolána jinými viry nebo bakteriemi). Kvůli těmto komplikacím však někdy bývá chřipka zaměňována za podezření na zánět mozkových blan. Suchý, dráždivý kašel, který vždy chřipku doprovází, popřípadě i bolest za hrudní kostí, se u některých pacientů dostaví hned na počátku nemoci, u jiných o něco později. K nejčastějším komplikacím patří zápal plic, zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha apod. K vzácným komplikacím patří zánět centrálního nervového systému nebo zánět srdečního svalu. U dospělých lidí, kteří již trpí nějakou chronickou chorobou, dojde zpravidla k jejímu zhoršení. Malé děti a staří lidé jsou nejvíce ohroženi komplikacemi, při nichž bývají hospitalizováni.

Zatímco tzv. onemocnění z nachlazení nebo katary horních cest dýchacích mohou probíhat bez teploty a velmi často umožňují běžný denní režim, chřipka je onemocnění závažné a pacient patří v každém případě do postele. Fyzická i psychická aktivita zhoršuje průběh nemoci, a je-li její příčinou virus se zvýšenou toxicitou, může při neúměrném zatížení organismu dojít i k úmrtí.

V nekomplikovaných případech odeznívají akutní příznaky mírného onemocnění po 2 až 3 dnech a rovněž horečka rychle ustoupí. Slabost, pocení a únava však mohou přetrvávat řadu dní, někdy i týdny. Při těžkém průběhu onemocnění přetrvávají všechny příznaky mnohem déle a často se objevují komplikace, např. zánět plic; postiženy ale mohou být i jiné orgány - ledviny, srdeční sval, mozek.

Chřipka postihuje lidi všech věkových skupin, nejvyšší výskyt je ale u školních dětí a dětí v předškolních zařízeních. Ještě rizikovější skupinou obyvatelstva z hlediska závažnosti průběhu onemocnění jsou osoby s chronickým onemocněním plic, srdce, ledvin či poruchami látkové výměny, např. diabetem. Zvýšené riziko těžkého průběhu chřipky hrozí i osobám po orgánových transplantacích, starým lidem a lidem upoutaným na lůžko.

U těchto rizikových osob může chřipka zhoršit základní onemocnění nebo může být zkomplikována nasedající jinou virovou nebo bakteriální infekcí dolních dýchacích cest a může se vyvinout těžký zánět průdušek a plic. Zvláště pneumonie může rychle progredovat a během několika hodin může dojít k dušnosti, vykašlávání krve, plicnímu edému a úmrtí. Těžký průběh onemocnění se většinou objevuje také při pandemii novým typem chřipkového viru, protože lidé nemají vytvořeny obranné látky.

Chřipka je vysoce nakažlivé infekční onemocnění způsobené viry. Postihuje všechny věkové skupiny a může vyvolat epidemii. Virus chřipky se vyskytuje ve třech odlišných typech, označovaných jako A, B a C. Typy A a B nejčastěji infikují člověka. Chřipkové viry typu A vyvolávají onemocnění i u některých zvířat, zatímco chřipkové viry typu B infikují výhradně člověka. Viry typu A i B každoročně podlehnou mírným genetickým mutacím. Po 20 až 30 letech dochází k zásadní změně antigenů chřipkového viru typu A. Zdrojem infekce je nakažený člověk nebo zvíře. K přenosu dochází kapénkovým způsobem: mluvením, kašláním, kýcháním apod.

Chřipka se na severní polokouli vyskytuje nejčastěji v zimních měsících, vzácně (i v případě pandemií) se objevuje v červenci či srpnu. Onemocnění se šíří od časného podzimu s návratem lidí do úřadů a dětí do škol. Nejprve stoupá počet sporadických případů onemocnění a míst výskytu, odkud se virus šíří, postupně však nemoc nabývá na virulenci, až posléze v populaci, která nemá dostatek specifických protilátek (tedy nemá vybudovanou dostatečnou bariéru obranyschopnosti), dojde k epidemii. Výskyt chřipky vrcholí během ledna a února, kdy se nákaza šíří zvláště v uzavřených kolektivech a všude, kde se v uzavřeném prostoru shromáždí větší počet lidí. Chřipková sezona obvykle trvá 4 až 12 týdnů (vzácně i déle) a při epidemii zasáhne 10 až 40 % populace.

Vladimír Ďurina
27.12.2008 | Autor: Sféra - 10/2005



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se