Máme druhý mozek?


Enterální nervový systém představují nervové pleteně uložené ve střevní stěně. Podle současných poznatků jsou tyto pleteně dvě, a to plexus submucosus a plexus myentericus Tyto nervové pleteně mají několik zvláštností a pozoruhodných
vlastností, kvůli nimž je třeba se jimi zabývat. Především tyto nervové pleteně
jsou zdrojem psychoaktivních látek působících jako nervové přenašeče,tzn. nosiče
informací mezi jednotlivými neurony. Těchto látek je produkováno něco kolem 50, ale největšího významu dosáhla látka zvaná serotonin, nervový přenašeč spojovaný
s kvalitou naší nálady. Jednoduše řečeno, jeho nedostatek nebo jeho defekt může
souviset s depresí, tedy nebezpečným stavem mysli, který je v euroamerické civilizaci stále častější. Enterálním nervovým systémem jsou produkovány
i jiné látky, jako např. dopamin, ale především látky opiátové povahy zajišťující
dobrou náladu, nadšení, entuziasmus, optimismus a schopnost zapomenout na to,
že z tohoto života živi nevyvázneme. Již toto by stačilo, aby byl tento nervový
systém považován za něco, čemu bychom se měli se vším úsilím věnovat. Produkce zmíněných látek však není jedinou funkcí enterálního nervového systému. Ve střevě probíhají trávicí procesy, které jsou úžasně složitým, ale zároveň velice křehkým procesem. V průběhu lidského života projde trávicím ústrojím člověka přibližně 30 tun potravy a 50 000 litrů tekutiny. Trávicí trakt musí zvládnout desetitisíce chemických látek i velké množství přírodních toxinů, např. mykotoxinů nebo toxinů jiných mikroorganismů. Nervový systém ve střevech dokáže analyzovat složení potravy a informovat o tom, jaké má být ideální složení trávicích enzymů. Analyzuje se obsah soli a vody, protože v trávicím systému je vody obrovské množství; pro trávení člověk denně spotřebuje asi devět litrů vody, která se naštěstí z větší části vrací zpět do organismu, takže takové množství tekutin nemusíme
denně vypít. Podle některých vědců se dokonce tlusté střevo u suchozemských živočichů vyvinulo jako rezervoár vody v těle. Ve střevě se, jak víme, nachází většina
imunitního systému v těle; odborné publikace uvádějí, že se zde soustřeďuje asi 70 % imunitních buněk. Ve střevech žije asi 400–500 druhů mikroorganismů, které by
bez kontroly imunitním systémem způsobily během neuvěřitelně krátkého času smrt svého nositele. Pro složitost jeho funkce označují někteří badatelé tento systém jako „druhý mozek“. Mimořádnost enterálního systému je dána také tím, že si od mozku v hlavě nenechá nic rozkazovat, a tak člověk není schopen svojí myslí a monumentálním rozumem ovládat prakticky nic, co se děje v jeho útrobách. Naopak tento nervový systém vydává velmi mnoho zpráv a informací centrální nervové soustavě uložené v hlavě a do značné míry formuje mnohé její procesy. Mimořádnost této nervové soustavy také vyplynula z vědeckých pokusů, které dokázaly, že tento nervový systém funguje i tehdy, je-li střevo z těla
vyjmuto, tedy jsou-li přerušeny všechny nervové spoje s ostatním organismem,
a dokonce i ponořeno do živného roztoku je střevo schopno nadále prokazovat životnost. Není tedy závislé na funkci CNS jako prakticky všechny ostatní části našeho organismu. Spojení probíhá především tzv.dostředivě, tedy od orgánu k mozku, a to prostřednictvím vegetativního nervového systému a také prostřednictvím míchy. Další důležité spojení dostředivě probíhá i přes bloudivý nerv
nervus vagus.
Kdybychom pozorně četli starověké texty, věděli bychom o tomto systému již velmi
mnoho, protože se o něm zmiňovali nejen staří Číňané, ale i Indové ve svém univerzálním léčebném systému, který představuje jóga, věnovali břichu mimořádnou pozornost. Střevem a jeho léčbou se v dějinách zabývali mnozí badatelé, a tak vznikla řada léčebných metod od starověkých a středověkých klystýrů až po hydrocolon, břišní masáže apod. Neuvěřitelně zní poznatek, že Alzheimerova či Parkinsonova choroba má podobný obraz v tomto enterickém nervovém systému jako v mozku. Pro nás, kteří pracujeme v celostní a především v detoxikační medicíně, má neuvěřitelný význam potvrzení starověkých poznatků o tom, že emoce se shromažďují v tomto nervovém systému, ukládají se zde, nahrávají a jednou provždy zde zůstávají. I proto se můžeme spolehnout na to, že pocity v břiše úzce souvisí s naší intuicí a někdy, možná velice často, bychom se
měli spíše spolehnout na zprávy ze svého břicha než ze svého mozku. Břišní mozek hraje velkou roli v pocitech radosti, zármutku, stresu, úzkosti, strachu, starostí a mnohých dalších emocí, ze kterých se vlastně skládá kvalita života. Břišní mozek má vysokou inteligenci, řídí energetický obrat v lidském organismu,
analyzuje miliony chemických látek a zvládá bezpočet různých jedů. Tento nervový
systém může být tedy poškozován nejen běžnými toxiny jako jsou kovy, chemické látky, radioaktivita, metabolity atd., ale především psychickým drážděním neboli stresem. U většiny moderních lidí vzniká stav nazývaný „neuróza”, kterou trpí nejen náš mozek v lebce, ale i náš mozek vnitřní. Dochází k velmi problematickému dění – impulzy způsobené různými negativními emocemi prochází přes nervus vagus do našeho mozku, a to do prodloužené míchy, mezencephala, i diencephala,
až dojde k jakémusi proražení tlumivých schopností mozku pro tyto negativní
impulzy. Zjednodušeně řečeno, náš mozek disponuje tlumicími mechanismy, aby nás všechny emoce, stresy a jiné negativní trávicí problémy nerozhazovaly, aby nezpůsobovaly trvalé poškození. Jestliže tento tlumicí systém vlivem stálých a nepřetržitých negativních impulsů z břicha rozbijeme, přestane tlumení fungovat a my velice negativně pociťujeme všechny zmíněné impulsy. Vnímáme je nejen v naší psychické sféře, takže se pak bojíme, trneme strachy, upadáme do depresí
apod., ale vracíme tyto impulzy do trávicího ústrojí, které pak pracuje chybně. A tak pracuje chybně i naše imunita, likvidace jedů, trávení, ale i peristaltika. A tak vznikají průjmy, nekontrolovatelná peristaltika střev, ale i záněty střevní stěny.
Každý známe někoho, kdo velmi senzitivně pociťuje jakékoliv negativní pocity v břiše a dává jim velký význam. Setkávám se s lidmi, kteří naléhavě interpretují jakýsi tlak v oblasti břicha, ani intenzivní ani vyloženě bolestivý, a přesto okupující lidskou psychiku tak, že člověk ztrácí radost ze života, není schopen se soustředit, ozývá se v něm strach a snaží se tohoto pocitu za každou cenu zbavit. Emoce tedy nejsou ničím jiným, než v těle uchovanou stopou po našich životních zkušenostech. Jsou kódovány, tedy digitalizovány a vkládány do obou nervových
systémů. Mění produkci nervových přenašečů, opoidů a dalších psychoaktivních
látek, a jsou pak příčinou nejen našich nálad, ale vstupují do souvislostí s fungováním celého našeho organismu. Detoxikační preparáty Emoce, Streson, Nodegen pracují právě s umazáváním těchto negativních emocionálních zkušeností z našeho života a zřejmě i ze života naší matky a možná i dalších předků. V nejbližší budoucnosti budou i další preparáty, především dreny, obsahovat onu
schopnost odmazávat emocionální zátěže spočívající na jednotlivých orgánech. . Jestli tomu nevěříte, zeptejte se svého břicha – je dostatečně moudré na to, aby vám správně odpovědělo.
MUDr.Josef Jonáš
16.09.2008 | Autor: z Bulletinu informační medicíny



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se